The Artist

Děj černobílého němého snímku doprovázeného hudbou, v jehož závěru se ozve pár ruchů a slov, se odehrává v Los Angeles na přelomu 20. a 30. let. Je příběhem charismatického herce, který se neumí smířit s tím, že film promluvil. V deseti kategoriích byl nominován na Oscara i francouzské ceny César, ve 12 na britské ceny BAFTA. V polovině ledna obdržel Zlaté glóby za nejlepší filmovou komedii či muzikál, pro nejlepšího herce v této kategorii a za hudbu. Koncem měsíce dostal hlavní producentskou cenu Guild Awards, Hazanaviciuse ocenilo Sdružení amerických režisérů.

Hlavní role ztvárnili Jean Dujardin, Bérénice Bejoová, John Goodman a desetiletý teriér Uggie. I ten má dvě nominace na Zlatý obojek pro nejlepšího psa ve filmu. Jeho honorářem byly při natáčení kousky klobás, jichž prý měl hlavní hrdina neustále plné kapsy.

Hazanavicius od začátku kariéry snil o tom, že natočí němý film. Jeho představou byl příběh o herci němých filmů, který nechce o zvuku ani slyšet. Do děje vložil mladou nadějnou herečku a zkřížil jejich osudy. Studoval archivní materiály, poslouchal dobovou hudbu a hledal inspiraci v díle a životě takových hvězd, jakými byli Douglas Fairbanks, Joan Crawfordová, Gloria Swansonová, John Gilbert a Greta Garbo.

Příběh snímku The Artist se odehrává v letech 1927 až 1932. Když hlavní hrdina pochopí, že bez zvuku diváky nezajímá, ocitá se v krizi. Přechod z němého světa do světa zvukového je pro něj šokem, a tak i snášející se pírko při dopadu na zem zní jako výbuch. "Je to staromódní pohled na lásku, velmi čistý a vhodný pro němý film," uvedl o projektu Hazanavicius. Snímek natočil ve francouzsko-americké koprodukci. Herečka Bérénice Bejoová měla jako jeho životní partnerka možnost zblízka sledovat vznik a vývoj příběhu. Její postava měla na začátku vedlejší roli, dokonce méně významnou než pes, nejlepší přítel hlavního hrdiny.

Natáčení začalo v Los Angeles v říjnu 2010 a trvalo 35 dní. Dujardin v roli hlavního hrdiny prošel cestou plnou emocí ze světla do tmy a zpět. "Bylo vzrušující začít v roli muže, který se předvádí před kamerou, s fanoušky, se ženou, ale postupně se začne nořit do temných vod. Zpočátku jsem se obával vážnějších scén, při nichž jsem se nemohl spolehnout na text. Ale zjistil jsem, že němý film je výhodou. Jediné, na co musíte myslet, jsou city, které to za vás poví. Stačí upřený pohled, zamrkání, aby emoce ožily," uvedl.

Natáčení němého filmu mělo jednu výhodu, kterou všichni ocenili: nikdy nemuselo ve studiu zavládnout ticho. Oba hlavní představitelé se museli kvůli závěrečné scéně naučit stepovat. Trvalo to několik měsíců a pak trávili týdny sestavováním choreografie.

Autor: ČTK
www.ctk.cz