Struny podzimu vyvrcholí sólovým klavírním recitálem Ludovica Einaudiho

Einaudiho minimalistická ambientní hudba je připodobňována k tvorbě Philipa Glasse a Michaela Nymana. Umísťuje se v klasických hitparádách a plní sály od milánské La Scaly po londýnskou Royal Albert Hall. Einaudi však ve svých kompozicích spojuje svět komorní a symfonické hudby s inspirací hudebním jazykem moderních popkulturních umělců jako např. Björk, Radiohead či Coldplay. Einaudi je rovněž významným skladatelem hudby pro divadlo, balet i film. "Po temperamentním argentinském tangu v podání kapely Astillero Tango nabízíme našim posluchačům při závěrečném koncertu soustředěnou, zamyšlenou a kontemplativní hudbu pianisty Ludovica Einaudiho. Jeho melodická hudba má příznivce po celém světě a letos její podmanivé kouzlo pozná konečně i Praha," dodává umělecký ředitel Strun podzimu Marek Vrabec.

Hudební ukázky z bohaté tvorby Ludovica Einaudiho si mohou zájemci poslechnout na festivalovém on-line radiu na www.strunypodzimu.cz. Poslední vstupenky jsou v prodeji v Předprodejním a informačním centru festivalu Struny podzimu, na www.strunypodzimu.cz a hodinu před začátkem koncertu v místě konání.

Ludovico Einaudi pochází z významné italské intelektuální rodiny. Jeden z jeho dědů se stal po 2. světové válce prvním italským prezidentem, druhý byl skladatelem a dirigentem, otec Giulio je renomovaným turínským nakladatelem. Po studiích skladby na milánské konzervatoři (mj. pod vedením Luciana Beria) získal stipendium hudebního centra v Tanglewoodu (USA), hudební akademie Bostonského symfonického orchestru.

V 80. letech se začal věnovat komponování hudby k baletu a divadelním hrám, např. Sul filo d'Orfeo, The Wild Man, The Emperor, Time-out nebo Salgari. Velkou popularitu si však Einaudi získal i jako autor filmové hudby. Za hudbu k snímku Michela Sordilla Acquario obdržel cenu Grolla d'oro pro nejlepší soundtrack. Vysloužil si německé ocenění Echo Klassik za soundtrack k filmu Fuori del mondo Giuseppe Piccioniho, nominovanému na Oscara, italskou hudební cenu za Luce dei miei occhi téhož režiséra, ocenění za nejlepší filmovou hudbu na Avignonském festivalu za Sotto falso nome Roberta And?… K nejznámějším soundtrackům patří hudba k cenami ověnčenému filmu Doktor Živago z roku 2002.

Ludovico Einaudi má na svém kontě celou řadu úspěšných nahrávek. Poslední novinka s názvem Nightbook vyšla teprve před pár týdny a Einaudi ji nyní prezentuje v rámci aktuálního evropského turné. Zlomem v jeho kariéře bylo album Le onde (Vlny), vydané BMG v roce 1996. Autor je sestavil z klavírních balad ve vlastní interpretaci inspirovaných stejnojmennou novelou Virginie Woolfové. V roce 1999 vydal u stejného labelu nahrávku Entitled Eden Roc, na které spolupracoval s arménským hráčem na duduk Djivanem Gasparijanem. Při závěrečném koncertu Strun podzimu zazní ukázky z úspěšné nahrávky Una mattina z roku 2004, která obsahuje kromě sólových kompozic také skladby pro violoncello. Einaudi ilustruje nahrávku slovy "Mám-li definovat toto album, řekl bych, že jde o sbírku písní spojených jedním příběhem. Ale na rozdíl od mých předchozích se tato deska neobrací k minulosti, hovoří o mně, jaký jsem nyní, o mých dětech, mém klavíru, kterému říkám Tagore, o všem, co mě obklopuje..." Návštěvníci Rudolfina dále uslyší ukázky z předposledního alba Divenire z roku 2007, které bylo nominováno v kategorii Album roku na British Classical Award.

Autor: Redakce