Barákova sbírka zůstane v Národní galerii, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soudci v usnesení zdůraznili, že Barák byl "notoricky známou prominentní postavou" komunistického režimu. O svou pozici přišel kvůli vnitřním čistkám ve straně. "Bylo by do značné míry absurdní, kdyby se pomocí restitučních zákonů za demokratického režimu domohl (či jeho dědicové) vydání těchto významných uměleckých děl, která zjevně ve značné míře získával za zvýhodněných podmínek z pozice svého postavení ve straně a vládě totalitního státu," stojí v usnesení, které jako soudce zpravodaj připravil Vojen Güttler.

Vydání obrazů by podle Ústavního soudu vedlo spíše k dalším křivdám a nespravedlnostem. "Málokterý jednotlivec, získávající díla takových hodnot a v takové pozici, mohl být v dobré víře, že mu vlastnictví k nim po právu patří či patřilo," zdůraznili ústavní soudci.

Barák vedl československé ministerstvo vnitra v letech 1953 až 1961. Byl milovníkem umění a za tu dobu nashromáždil rozsáhlou kolekci sahající od orientálních předmětů až k moderní malířské tvorbě, část sbírky tvořila díla v duchu socialistického realismu. V roce 1962 byl odsouzen za sabotáž. Vedle patnáctiletého trestu vězení tehdy justice rozhodla také o propadnutí majetku včetně sbírky umění.

Z vězení se Barák dostal v roce 1968, kdy trest zrušilo vojenské kolegium Nejvyššího soudu. Ještě za totality a poté znovu po pádu komunismu se Barák neúspěšně dožadoval vydání zabavených věcí nebo finanční satisfakce. Když neuspěl v restitučním řízení, podal proti Národní galerii v Praze žalobu o vydání uměleckých děl. Obvodní soud pro Prahu 1 ji zamítl v roce 2006, následovaly shodné verdikty Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu. Ústavní soud už v minulosti řešil jiný, paralelní spor o desítku obrazů. Také tehdy stížnost Barákových potomků odmítl.

Barákova sbírka původně čítala téměř 130 obrazů. Všechna díla již nejsou v Národní galerii, která v roce 2006 uvedla, že vlastní asi 40 děl z Barákovy kolekce. Další díla skončila v Galerii hlavního města Prahy, Uměleckoprůmyslovém muzeu a Náprstkově muzeu. Část předmětů muzea umění vrátila Barákovým potomkům bez soudu. Nové usnesení Ústavního soudu hovoří konkrétně o dílech Picassa, Alše, Čapka, Filly, Chitussiho, Lady, Repina, Slavíčka, Svolinského, Švabinského, Uprky či Zrzavého.

Podle historiků byl Barák rozporuplnou osobností. Nepodílel se sice na justičních vraždách z počátku 50. let, už za jeho působení ve funkci ministra vnitra však byli například odsouzeni k smrti spolupracovníci bratří Mašínů. Podepsal i rozkaz k únosu bývalého předsedy sociální demokracie a ministra obchodu Bohumila Laušmana z Rakouska. Laušman pak skončil ve vězení, kde zemřel.

Ke klenotům Barákovy sbírky patřila například Červená Kleopatra Jana Zrzavého. Údajně mu ji prodal sám Zrzavý v roce 1958. Další svá díla mu prý daroval za vyřízení dekretu na byt. Národní galerie v minulosti uvedla, že některé obrazy Barák nakupoval z reprezentačního fondu ministerstva vnitra. Politik vlastnil také jedno Picassovo plátno. Těsně před domovní prohlídkou se mu údajně podařilo plátno odvézt do domu své matky v Blansku a ukrýt ho za trámem na půdě. Ale i tam Státní bezpečnost nakonec dílo našla.

Autor: ČTK
www.ctk.cz