Arnošt Lustig vypráví o sobě v dokumentu Iva Pavelka

Snímek vstoupí do internetové distribuce 20. února, v týdnu, kdy uplyne rok od Lustigova úmrtí. Zájemci ho budou moci vidět zdarma na adrese www.dafilms.com. Od 27. února bude k dispozici za standardních podmínek - 40 Kč stream, 130 Kč download v DVD kvalitě.

Vedle Lustiga ve snímku hovoří jeho sestra Hana Hnátová, Zdeněk Mahler, kamarád z Osvětimi Jiří Justic, kamarádka z Terezína Marta Kottová a také Karel Hvížďala a Květa Fialová. "On si vybíral témata, o kterých mluvil, on se zamýšlel na záležitostmi nadnárodními a filozofickými," řekl Pavelek o zrodu filmu, na kterém pracoval se svou dcerou čtyři roky. Předpokládá, že ho nabídnou i do distribuce. "Jednáme s Ostravou, Jihlavou, s Ústím nad Labem, Děčínem a Teplicemi," řekl po projekci ČTK.

"Arnoštův syn Josef dělal dokument o koncentračních táborech, kam si mě pozval. Toto byla moje druhá zkušenost s filmem a ráda jsem kývla. Bratr mi moc chybí - s ním byl život lepší," podotkla Hnátová, která především ocenila smysl svého bratra pro dobro a spravedlnost.

Film vznikal čtyři roky. Producentem hodinového snímku, ve kterém se objeví spousta archivních fotografií, materiálů Národního filmového archivu, Vojenského historického ústavu a také úryvky z hraných snímků Transport z ráje a Démanty noci, byla společnost Diamant Film Praha.

"Mým traumatem je je bezcennost židovských životů v očích německých nacistů. Němci v roce 1944 věděli, že druhou světovou válku prohrávají, ale v té německo-židovské válce v Osvětimi nepolevili," říká Lustig v dokumentu a přiznává, že kdo ty hrůzy prožil, je pokornější.

Arnošt Lustig zemřel po těžké nemoci loni v únoru ve věku 84 let. Hlavním tématem jeho tvorby byl holokaust z pohledu bezbranného jedince. Jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem a život si zachránil útěkem z transportu. Všechna životní strádání prožíval s humorem, který ho nikdy neopustil.

Vystudovaný novinář po válce pracoval v několika denících a v rozhlase, jako zpravodaj se zúčastnil první arabsko-židovské války. V roce 1968 odešel do Izraele, poté do Jugoslávie a nakonec do USA, kde zakotvil na Americké univerzitě ve Washingtonu. Po listopadu 1989 se pravidelně vracel do Čech, v letech 1995 až 1997 byl šéfredaktorem české verze Playboye. Představitel takzvané druhé vlny válečné prózy debutoval koncem 50. let povídkovými soubory Noc a naděje a Démanty noci. Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Napsal několik scénářů, podle jeho děl vznikly úspěšné filmy.

Autor: ČTK
www.ctk.cz