Katalánští separatisté vyzvali kvůli násilí ke generální stávce

foto Příznivec nezávislosti Katalánska s hlasovacím lístkem.

Barcelona - Katalánští separatisté spolu s odbory vyzvali regionální vládu, aby kvůli policejnímu násilí při dnešním referendu vyhlásila na úterý 3. října generální stávku. Katalánská zdravotnická služba mezitím ohlásila již více než 840 osob, které po zásazích policie požádaly o lékařské ošetření.

Separatisté také regionální kabinet žádají, aby vyhlásil nezávislost na Španělsku. Tento krok slíbila katalánská vláda učinit 48 hodin poté, co by se potvrdilo, že myšlenka nezávislosti získala v referendu podporu.

Katalánský premiér Carles Puigdemont prohlásil, že Evropská unie nemůže přehlížet "porušení lidských práv během hlasování". Dodal, že Katalánci při hlasování "získali právo mít nezávislý stát".

V Katalánsku se dnes uskutečnilo referendum o nezávislosti autonomní oblasti na Španělsku, jehož výsledek zatím není k dispozici. Hlasování se uskutečnilo navzdory odporu centrální madridské vlády a provázelo ho násilí, když se španělské pořádkové síly střetly s Katalánci. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo a referendum zmařeno. Katalánské vládní zdroje ale hovoří o více než 760 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila řada zahraničních politiků.

Hlasování, které zakázal španělský ústavní soud, bránila španělská civilní garda i policie blokováním některých volebních místností a zabavováním hlasovacích uren a lístků. Naopak katalánští policisté projevovali zdrženlivost a lidé na mnoha místech nakonec mohli svůj hlas odevzdat. Mluvčí katalánské regionální vlády Jordi Turull řekl, že se hlasovalo v 96 procentech volebních středisek.

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Z toho téměř polovina byla v Barceloně, která se stala hlavním dějištěm tvrdých srážek policie s lidmi, kteří chtěli hlasovat. Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. Policie tvrdí, že zatkla nejméně tři lidi, včetně jedné nezletilé osoby, a to za neuposlechnutí příkazu odejít a za napadení úřední osoby.

Na sociálních sítích Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po policejním zákroku. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky.

Katalánský premiér Carles Puigdemont označil postup policie za "neoprávněný, nepřiměřený a bezohledný". Stejně jako mnoho dalších Katalánců, ani Puigdemont kvůli policejnímu zásahu nemohl hlasovat ve "své" volební místnosti v obci Sant Julia de Ramis, ale učinil tak v nedaleké vesnici. Počínání policie podle něj poskytlo světu "úděsný obraz Španělska".

Španělská vláda tvrdí, že prvotním úkolem policistů bylo zabavovat volební materiály, nikoli útočit na občany. "Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli," řekl zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo.

Zájem o účast v referendu byl značný, v mnoha městech a vesnicích stáli lidé dlouhé fronty. Španělským bezpečnostním složkám se však částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu.

Některé z 2315 škol určených ke konání referenda obsadily už v sobotu dobrovolníci včetně celých rodin.

Skotská premiérka Nicole Sturgeonová ještě před ukončením referenda vyzvala Španělsko, aby "změnilo kurz" a nechalo lidi v klidu hlasovat. Belgický premiér Charles Michel vybídl k dialogu a odsoudil všechny formy násilí. Britský ministr zahraničí Boris Johnson vyjádřil znepokojení nad násilím v Katalánsku, ale dodal, že referendum bylo neústavní.

Postup španělské policie ve vysílání České televize kritizovali čeští europoslanci Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN, zvolen za TOP 09). "Španělská vláda se střílí do vlastní nohy," řekl Svoboda. Podle něj se ukazuje, že problémy s demokracií nejsou jen v Maďarsku nebo v Polsku.

Události v Katalánsku odsoudil i bývalý prezident Václav Klaus, který považuje za nepřijatelné, "aby kterákoliv vláda zneužívala ozbrojené síly, násilí a represe k potlačení těch, kteří chtějí svobodně vyjádřit svůj názor". Klaus to uvedl ve společném tiskovém prohlášení se svými spolupracovníky a vyzval Evropskou komisi, aby násilnosti odsoudila.

Nepokoje v ulicích katalánských měst zasáhly i do světa sportu. Například dnešní utkání španělské fotbalové ligy mezi Barcelonou a Las Palmas se nakonec hrálo na uzavřeném stadionu bez diváků a katalánská fotbalová i basketbalová federace odložily všechny zápasy svých soutěží, které byly v plánu dnes odpoledne.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

5°C

Dnes je pátek 15. prosince 2017

Očekáváme v 7:00 2°C

Celá předpověď