Majetkové daně, ano či ne?

... protože dochází v podstatě u tohoto majetku již k druhému zdanění. Jinde je zase vyzdvihována solidární funkce majetkových daní ve společnosti.

Majetkové daně = druhé zdanění

Nejčastější majetkové daně v Evropské unii jsou: daň z pozemku, daň ze stavby, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, daň z bohatství. Každá země má jiný počet a strukturu majetkových daní. Všechny majetkové daně nemají z hlediska celkového daňového výnosu vliv jako DPH či daně z příjmů. U majetkových daní však dochází již k druhému zdanění u příjmu nebo majetku – např. majetek, který je předmětem dědictví byl získán z příjmů zesnulého, ze kterého již za svého života zaplatil daň z příjmu a stejný princip je u ostatních majetkových daní.

Slovensko = téměř žádné majetkové daně!

V Evropské unii má nejnižší majetkové daně Slovensko. Reformou z roku 2004 byla zrušena daň dědická a darovací a v roce 2005 byla zrušena i daň z převodu nemovitostí. Navíc výše daně z nemovitosti je na evropské poměry velmi nízká. Dědická či darovací daň ještě není zavedena ve Švédsku nebo Andoře.

Daň z převodu nemovitosti Jedná se o jednorázovou daň, kdy základem daně je cena podle znaleckého posudku. Sazba daně je v Česku 3 % a daň je potřeba zaplatit do tří měsíců do zapsání vkladu do katastru nemovitostí. V mnoha zemích je sazba daně odlišná v jednotlivých regionech a záleží na místních samosprávě, jak vysoká sazba daně je. Např. v Německu činí daň z převodu nemovitostí 3,5 %, v Rakousku 3,5 % (v některých případech 2 %), v Nizozemsko 6 %, ve Španělsku 3 %, na Kypru od 3 % do 8 %, ve Velké Británii 1 % až 4 %.

Daň dědická a darovací

Ve většině zemí jsou obě daně definovány v jednom zákoně a sazba dědické i darovací daně je ve většině zemí stejná. Pro účely dědické a darovací daně bývají občané téměř ve všech evropských zemích přiřazení do některé skupiny – sazba daně se potom výrazně liší dle výše majetku a příbuzenského vztahu. Velmi vysoká je daň dědická a darovací v Nizozemsku (horní sazba daně činí 63 %!), Rakousku (60 %), v Německu (50 %) a ve Finsku (48 %). Mimo země, kde nejsou tyto daně zákonem stanoveny, jsou nízké sazby: ve Švýcarsku (horní sazba daně činí 2,5 %), Rumunsku (3 %), Maltě (5 %), Islandu (5 %), Chorvatsku (5 %), Bulharsku (5 %).

Jak je to v Česku?

V Česku jsou tři zákonné linie (platí pro daň darovací i daň dědickou):

• v první linii jsou děti a manželé
• ve druhé linii sourozenci, tety, strýci, švagři, snachy…
• a ve třetí linii jsou ostatní

Novelou zákona platné od roku 2008, došlo k daňovému osvobození o první a druhé linie. Daňová povinnost u darovací a dědické daně se tak týká pouze třetí linie, kdy nejnižší sazba daně činí 7 % (pro majetek do 1 miliónu korun) a nejvyšší sazba daně činí 40 % (pro majetek nad 50 miliónu korun).

Daň z bohatství

Nejvíce problematickou daní ze všech majetkových daní je daň z bohatství. Jedná se o daň uvalenou na movitý i nemovitý majetek fyzických osob (někdy i právnických osob), jehož hodnota přesahuje určitou hodnotu. Ve svém důsledku vede velmi bohaté lidi ke stěhování do zemí s nižším daňovým zatížením. Počet zemí, kde je tato daň aplikována, postupně klesá. Dokonce i Švédsko v roce 2007 zrušilo tuto daň. V současné době je tato daň u fyzických osob pořád zavedena ve Francii, Španělsku a Finsku.

• ve Francii je tato daň uvalena na majetek občanů vyšší než 760 tisíc eur (sazba daně činí 0,55 % z hodnoty majetku), nejvyšší sazba je 1,8 % (pro majetek nad 15,8 mil. eur)
• ve Španělsku je daň uvalena na majetek občanů vyšší než 167 129 eur (sazba daně činí 0,2 % z hodnoty majetku), nejvyšší sazba je 2,5 % (pro majetek nad 10,7 mil. eur)

Pramen: European Commission, Taxation and Customs Union; The World Wide Tax and Tax Source Network 2008

Autor: Finance.cz