Polsko předává předsednictví EU Dánsku

Polsku se podařilo upevnit svou roli konstruktivního a vlivného evropského hráče, řekl ČTK Tomáš Weiss, analytik pražského Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Rozhodně není běžnou věcí, aby se polský politik odvážil říct, že ohrožením pro bezpečnost a prosperitu jeho země nejsou "německé tanky" ani dokonce "ruské rakety", ale případný rozpad eurozóny. Tato slova ministra zahraničí Radoslawa Sikorského sice pobouřila národně-konzervativní opozici v Polsku, které má konflikty s mocnými sousedy vryté v paměti, světu ale ukázala, za jak kritickou současná proevropská vláda ve Varšavě situaci v EU považuje. Podobně naléhavě vyzněl i projev ministra financí Jacka Rostowského před europoslanci, kde naznačil, že Evropě by mohla hrozit válka.

Analytici za jeden z největších úspěchů polského předsednictví považují to, že země sedmadvacítky po ročním sporu odsouhlasily zpřísnění rozpočtových pravidel, jež zahrnují i automatičnost sankcí. Co do řešení krize v eurozóně měli ale Poláci ruce do značné míry svázané. "V záležitosti, jež je pro unii nejdůležitější, byli Poláci vojáky ve válce, ale ne generály, protože Polsko není v eurozóně," řekl Piotr Maciej Kaczyński z bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS). Podle Adama Balcera z varšavského institutu DemosEuropa ale Polsko "jako země v dobré hospodářské i politické situaci, která se na rozdíl od Česka nebo Maďarska nedistancuje od eura, občas boxuje ve vyšší váhové kategorii".

Polsku dělalo potíže jeho "oblíbené dítě", východní politika. Unie nepodepsala s Ukrajinou asociační dohodu ani smlouvu o bezcelní zóně, jak Varšava původně doufala. V cestě tomu stojí věznění vůdkyně ukrajinské opozice Julije Tymošenkové. Západ na současnou vládní garnituru v Kyjevě v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem podezřívá, že justici zneužívá k zúčtování se svými oponenty. Summit Východního partnerství, tedy evropské sedmadvacítky a šestice postkomunistických zemí, který Poláci označovali za nejdůležitější událost svého předsednictví, zůstal bez větších výsledků. Stín na něj vrhla obstrukce Běloruska, které se ho na poslední chvíli odmítlo zúčastnit.

Nicméně jak připomíná Tomáš Weiss z institutu Europeum, není na předsednictví hlavní, co se kdy podepíše, ale to, jestli z něj země vyjde jako spolehlivý partner, se kterým chtějí ostatní dál pracovat a kterého se ostatní ptají na názor. Polsku se podle Weisse podařilo to, že ode dneška s ním všichni počítají. "V Bruselu jsou dojmy z polského předsednictví velmi pozitivní, považuje se za povedené, bez jediného trapasu," shoduje se s českým analytikem Kaczyński z bruselského CEPS.

Dánsko, které nyní předsednictví unie převezme, se bude muset stejně jako Polsko soustředit především na řešení hospodářské situace a dluhové krize v eurozóně. Kodaň stanovila hospodářskou odpovědnost EU za hlavní cíl svého předsednictví a chce podporovat německou snahu o posílení fiskální disciplíny v Evropě.

Zároveň ale Dány čeká rozhodující díl práce na jednání o rozpočtovém rámci EU pro roky 2014 až 2020. Kromě rozdělení výdajů se očekávají spory i o příjmovou stránku evropského rozpočtu, neboť se bude jednat o zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí. Zejména Británie se ostře staví proti jejímu vytvoření.

Jako další cíle svého předsednictví si Dánsko klade budování evropské dopravní a energetické infrastruktury. Usiluje také o vytvoření dlouhodobé ekologické strategie EU, která by stanovila cíle až do roku 2020. Kodaň chce také dojít k mechanismu, jak by EU mohla čelit novým bezpečnostním hrozbám souvisejícím s imigrací v prostoru Středomoří, které se vynořily jako důsledek letošních politických změn v severní Africe.

Dánsko zatím naposledy předsedalo EU ve druhé polovině roku 2002. Tehdejší dánské předsednictví bylo hodnoceno jako úspěšné, zejména díky uzavření přístupových jednání s desítkou kandidátských zemí, včetně Česka. Za dánského předsednictví bylo rozhodnuto o vstupu těchto států do unie k 1. květnu 2004.

Autor: ČTK
www.ctk.cz