Klaus se jednání vlády o pomoci eurozóně nezúčastní

Prezident Václav Klaus hovoří s novináři.

vydáno: 14.12.2011, 16:35 | aktualizace: 14.12.2011 16:43

Praha - Prezident Václav Klaus se dnešního jednání vlády o pomoci eurozóně nezúčastní. ČTK to řekl mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Potvrdil, že prezident dnes na Hradě s premiérem Petrem Nečasem (ODS) poobědval. Oba vrcholní politici tedy měli prostor finanční pomoc eurozóně a přistoupení k nové unijní dohodě, která má zpřísnit fiskální dohled nad rozpočty zemí EU, probrat ještě před jednáním kabinetu.

Reklama

O tom, že se prezident chystá na středeční jednání kabinetu, mluvili v úterý ve sněmovních kuloárech někteří ministři. Podle zdrojů ČTK vláda s touto možností počítala, až do dneška ale nebylo jisté, zda se prezident do Strakovy akademie skutečně vypraví. Ochvat dnes zdůraznil, že Hrad návštěvu prezidenta na vládě vůbec neavizoval.

Klaus ani premiér o obsahu dnešní schůzky na Hradě neinformovali. Mluvčí vlády Jan Osúch ČTK řekl, že oběd s hlavou státu byl už delší dobu plánován a nebyl přímo reakcí na aktuální dění v EU. Další oběd prezidenta s premiérem se podle něj odehraje tradičně krátce po Novém roce.

Známý euroskeptik Klaus je odpůrcem toho, aby ČR poskytla peníze pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Takový krok by podle něj byl nezodpovědný v situaci, kdy se Česku nedaří zbavit se svého vlastního zadlužení. Účast prezidenta na jednání vlády je výjimečná.

ČR by na pomoc eurozóně měla zablokovat asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv ČNB. Premiér Petr Nečas se osobně kloní k tomu, aby se republika pomoci neúčastnila, podobný názor mají i Věci veřejné, třetí koaliční strana TOP 09 si ale myslí opak, podle ní by se ČR neměla vyčleňovat z hlavního proudu EU.

Nečas v úterý uvedl, že kabinet bude pečlivě zvažovat všechna dostupná fakta o nové unijní dohodě i možné půjčce MMF. Je podle něj možné, že kabinet o této věci rozhodne už dnes, hlasování ale může i odložit.

Šéf diplomacie a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dnes ČTK řekl, že bude záležet na premiérovi, kdy vláda o pomoci eurozóně rozhodne. "My se musíme smířit s tím, že asi něco budeme platit, jak a co, to by se muselo vyjednat," řekl. Ministr zahraničí už dříve varoval před tím, aby se ČR v Evropě izolovala.

Klaus naopak prohlásil, že by země neměla podléhat "strašení izolací". Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) si ČR nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc státům eurozóny. Jde podle něj o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí. Chce se ale pokusit dojednat nižší podíl ČR na pomoci, pokud to bude možné. Záchranný plán pro členy eurozóny podporuje opoziční ČSSD, vládě vyčítá, že v této věci taktizuje a vyčkává.

Nečas má zatím pro svůj opatrný přístup k půjčce MMF podporu ve vlastní straně. Například i jeho vnitrostranický kritik Petr Tluchoř dnes ČTK řekl, že Nečasův postoj podporuje. Ocenil, že premiér nepodléhá extrémním názorům. Rozhodování podle něj ale nebude snadné. "Jistě není v našem národním zájmu rychlý pád eura, či oslabení naší pozice v EU. Ale zároveň je naším národním zájmem, aby vláda velice dobře vážila, zda půjčit 90 miliard na záchranu předlužených zemí za situace, kdy ČR sama obtížně splácí vlastní dluhy," uvedl Tluchoř.

Přehled základních údajů o devizových rezervách ČNB:

Rezervy jsou součástí aktiv ČNB a jejich korunová hodnota závisí na kurzovém vývoji. Pokud kurz koruny posílí, sníží se tím korunová hodnota rezerv, a ČNB tak vzniká kurzová ztráta. Funguje to přitom i opačně, při oslabení koruny hodnota rezerv vzroste.
Devizové rezervy představují rozhodující část bilance ČNB. Dispoziční právo s nimi náleží ČNB. Na konci roku 2010 činil jejich podíl na celkových aktivech zhruba 97 procent.
Obecně rezervy slouží k uspokojení závazků centrální banky, například k devizovým platbám klientů banky, zejména státu. ČNB je povinna uhradit jakoukoli částku, pokud státní rozpočet disponuje korunovým ekvivalentem. Devizové rezervy jsou také pojistkou pro zajištění potřeb státu v nepříznivých situacích. Kromě toho je lze využívat i jako nástroj k ovlivňování kurzu v rámci provádění měnové politiky.
Rezervy neleží ladem, ČNB je investuje na zahraničních trzích. Při jejich správě banka usiluje o dosažení maximálního výnosu při dodržení přísných požadavků na bezpečnost a likviditu.
Devizové rezervy jsou rozloženy mezi více měn - v případě ČNB je jejich největší část uložena v eurech, menší pak v amerických dolarech. Prostředky jsou umísťovány do bezpečných aktiv (například vládních dluhopisů, pokladničních poukázek nebo zlata). Část je investována do akcií, respektive do akciových indexů.
V případě ČNB byla většina devizových rezerv získána nejprve udržováním fixního kurzu během silného přílivu kapitálu do české ekonomiky v 90. letech, poté intervencemi proti nadměrnému posilování koruny (především v roce 2002) a odkupem privatizačních příjmů státu.
Ještě na začátku 20. století byly téměř výhradní složkou mezinárodní likvidity drahé kovy, zejména zlato. V období mezi první a druhou světovou válkou začaly být do devizových rezerv více zahrnovány devizové pohledávky v národních měnách.
Při založení ČNB v roce 1993 disponovala banka rezervami ve výši zhruba 550 milionů USD (zhruba 16 miliard korun). V současnosti dosahují 41 miliard USD (zhruba 780 miliard korun).

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět