ČR dodá Iráku 28 letadel L-159 za miliardu dolarů, většinu nových

Přebytečné L-159 se stát snaží prodat již osm let

Přebytečné L-159 se stát snaží prodat již osm let

Ambiciózní projekt nových cvičných bojových letounů L-159 měl být záchranou společnosti Aero Vodochody i jedním z pilířů českého zbrojního průmyslu. Z předpokládaného prodeje zhruba 200 kusů, který měl zaplatit nákladný vývoj, se podařilo získat zákazníka pro pouhých 72 strojů, které objednala česká armáda. Ta ale záhy zjistila, že jich tolik nepotřebuje a řadu let se Česko marně snažilo získat pro přebytečné stroje kupce.

Dnes bylo oznámeno, že se Česká republika dohodla s Irákem na dodávce 28 letounů L-159 v dvoumístné verzi. Z toho bude ale 24 letadel zcela nových, čtyři další budou z vlastnictví ministerstva obrany. Dalších osm starších exemplářů L-159 chce ministerstvo obrany prodat ve veřejné soutěži.

Smlouvu o nákupu 72 letounů L-159 podepsal ministr obrany Miloslav Výborný (KDU-ČSL) s Aerem Vodochody v roce 1997. Všechny letouny měly být dodány do roku 2002, ale tyto podmínky Aero nedodrželo a stroje dodávalo do roku 2004. Finanční objem celé zakázky se zejména kvůli rostoucímu kurzu amerického dolaru vůči koruně vyšplhal z předpokládaných zhruba 25 až 30 na více než 51 miliard korun. Vojáci později usoudili, že tolik letounů nepotřebují a ponechají si pouze 24 z nich. O prodeji 47 letounů L-159 z výzbroje české armády rozhodla vláda v červenci 2004.

Jenže veškeré snahy o prodej nepotřebných strojů byly dlouho neúspěšné. Pět strojů bylo součástí sporného obchodu na pořízení transportních letadel CASA pro českou armádu - tři letadla CASA Česko od konsorcia EADS koupilo, čtvrtý stroj vyměnilo za pět L-159. Jeden z nich je již zpátky v ČR - letos v červenci konsorcium vrátilo dvoumístný L-159 jako kompenzaci za nedostatky dodávky letadel CASA.

Letos koncem srpna napsala Mladá fronta Dnes, že ministerstvo obrany vypisuje soutěž na prodej 32 nepotřebných L-159 Alca, přičemž je nabízí za zlomek ceny - 30 až 60 milionů korun. Podle listu je v hangárech výrobce Aera Vodochody uskladněno 36 letadel, přičemž uskladnění a konzervace stojí stát 30 milionů korun ročně. Česká armáda využívá z původní armádní zakázky na 72 kusů 24 letadel, několik letounů bylo rozebráno na náhradní díly a výrobu dvoumístných letadel, jeden stroj havaroval.

Podle dostupných informací zástupci Aera i českého státu jednali v posledních letech o prodeji L-159 v celé řadě zemí, avšak bez úspěchu. Blízko kontraktu byla firma v roce 2003 v Indii, kde se L-159 dostala do užšího výběru, avšak Indie dala nakonec přednost britským strojům Hawk. Další jednání se uskutečnila například v Keni, Egyptě, Indonésii, Izraeli, Nigérii, Filipínách nebo Bolívii. Z evropských zemí se o L-159 zajímalo Slovensko, Polsko, Řecko či Maďarsko.

Zbrojní obchody mívají často politické pozadí, a proto neúspěch L-159 na zahraničních trzích nemusí vždy souviset s kvalitou, využitelností, servisním zázemím či cenou strojů. Například v roce 2009 informovala agentura AP, že Bolívie koupí na pomoc v boji proti pašerákům drog místo původně zvažovaných českých letadel šest čínských proudových letounů. Bolívie údajně původně chtěla koupit česká letadla, obchod však zablokovaly Spojené státy. Na nesouhlasu USA prý skončil i někdejší zájem Venezuely.

Možnost Spojených států zablokovat export českých letadel je dána vysokým podílem technologií americké produkce v L-159. Česká strana proto kladla naděje na oživení projektu L-159 do spolupráce Aera s americkým leteckým gigantem Boeing. Boeing při svém vstupu do Aera v roce 1998 slíbil pomoc při pronikání na zahraniční trhy a zvýšení objemu zakázek. Mnoho nových kontraktů však zbrojovce nepřinesl a nepodařilo se mu najít ani kupce pro L-159. Stát se proto po několika letech rozhodl strategické partnerství s Američany ukončit. V roce 2004 odkoupil podíl v Aeru za symbolické dvě koruny, zároveň však převzal závazky vzniklé za dobu, po kterou Boeing ve firmě působil. V říjnu 2006 stát prodal Aero Vodochody investiční skupině Penta.

Letoun L-159 konstrukčně vychází z osvědčeného typu letounů L-59, které dodnes létají v mnoha zemích světa. Jeho konkurenční výhodou měly být nízké provozní náklady a široké možnosti využití. Stroj byl vyvinut v souladu s požadavky NATO, je vybaven moderní elektronikou, na projektu se podílela řada zahraničních firem, mimo jiné z USA, Británie a Itálie.