Senát neschválil Sváčka ústavním soudcem, podle Klause pochybil

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček při projevu v jednacím sále Senátu v Praze, kde se 8. února projednávala žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu s jeho jmenováním soudcem Ústavního soudu.

vydáno: 08.02.2012, 18:50 | aktualizace: 08.02.2012 22:46

Praha - Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček se ústavním soudcem nestane, Senát dnes jeho kandidaturu neschválil. Prezident Václav Klaus, který ho navrhl, je přesvědčen o tom, že Senát udělal chybu. Sváček v tajných volbách získal 38 ze 79 možných hlasů, k souhlasu horní komory s jeho jmenováním tak chyběly jen dva hlasy. Klaus bude muset Senátu nabídnout jiného kandidáta. Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský doufá, že nyní už prezident a Senát dospějí ke shodě.

Reklama

"Prezident je přesvědčen o tom, že Senát udělal chybu a že jsme přišli o možnost mít kvalitního ústavního soudce," sdělil dnes ČTK prezidentův mluvčí Radim Ochvat.

Sváček měl podle Klause nastoupit k Ústavnímu soudu po odchodu jeho místopředsedkyně Elišky Wagnerové, jejíž mandát končí v březnu. Výsledek dnešního hlasování odpovídal postoji senátních výborů ústavně-právního a pro lidská práva, které v minulých dnech nedoporučily Sváčkovu nominaci.

Rychetský řekl, že se nemůže k procesu schvalování budoucích ústavních soudců vyjadřovat. Zdůraznil ale, že plné personální obsazení Ústavního soudu je z dlouhodobého hlediska podmínkou efektivity ústavního soudnictví v zemi. "Je v zájmu Ústavního soudu i nás všech, aby prezident republiky i Senát dospěli při procesu výběru a jmenování dalšího kandidáta na funkci soudce Ústavního soudu ke shodě," sdělil ČTK Rychetský.

Čtyřiapadesátiletý Sváček předsedá Městskému soudu v Praze od roku 1999. Soudcem je od roku 1983. V létě 1989 se stal nakrátko členem předlistopadové KSČ. Senátorům dnes řekl, že pro to nemá obhajobu. Odmítl ale zároveň obviňování, že by jednal na základě politického zadání. Označil se za nezávislého soudce.

Žádný z členů horní komory Sváčkova slova ani jeho kandidaturu nezpochybňoval, nikdo ale ani nevystoupil na jeho podporu. Pouze předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD) před volbou mimo jiné poukázala na to, že prezident a Senát se na kandidátech na ústavní soudce musejí shodnout.

Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Největší personální obměnu Ústavní soud prodělal v letech 2003 až 2005 v souvislosti s ukončením funkčního období části svých členů. Senátoři a Klaus se už tehdy dostávali do sporu o některé kandidáty. Z 19 nominovaných, které prezident nabídl Senátu, mu jich horní komora odmítla šest. Letos v červnu skončí mandát ještě soudci Františku Duchoňovi, příští rok hned osmi soudcům včetně předsedy soudu Pavla Rychetského.

Na Ústavní soud jako garanta ústavnosti se mohou za určitých podmínek obracet skupiny zákonodárců, prezident, ale také občané. Ústavní soudci mohou mimo jiné rozhodnout o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud dospějí k závěru, že jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny soudy i státní orgány.

Sváček řekl, že pro své členství v KSČ nemá obhajobu

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček uvedl, že nemá nic na obhajobu svého krátkodobého členství v předlistopadové KSČ. Odmítl ale obvinění, že rozhodoval na základě zadání někdejší Státní bezpečnosti, komunistické policie nebo samotné strany. Dokládají to jeho polistopadová prověření před jmenováním do soudcovských funkcí, řekl dnes Sváček senátorům, kteří mají rozhodnout o jeho nominaci na ústavního soudce.

Sváček předpokládá, že obvinění ohledně jeho předlistopadového působení souvisejí s jeho pozicí předsedy městského soudu. "Z titulu této funkce se musím vždy zastávat těch správných soudců a hájit jejich nezávislé rozhodování. Tím si získávám nepřátele z okruhu osob, které se v minulosti snažily jakýmkoli způsobem tuto nezávislost narušit," uvedl soudce. Podpory se mu podle jeho slov dostalo naopak i od spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun, ačkoli to nečekal.

Sváček připomenul, že se kandidátem prezidenta Václava Klause na ústavního soudce měl stát již v roce 2003. Tehdy to ale "z osobních, rodinných a profesních důvodů" odmítl. Podotkl, že o dva roky později se dostal s Klausem do sporu kvůli justičním čekatelům. I proto odmítl nálepku Klausova muže.

"Nejsem kandidátem ani pravicové, ani levicové strany. Jsem nezávislým soudcem a pevně věřím, že tomu tak do konce mého profesního života zůstane," uvedl Sváček.

Uvedl také, že zákonnost podle něj není totéž co spravedlnost, pozastavil se nad rozdílností soudních rozsudků ve stejných kauzách na základě civilních žalob. "A pokud jde o vymahatelnost, řekl bych, že ta se nám vymkla z rukou úplně," dodal Sváček, přičemž poukázal na neetický přístup některých advokátů a exekutorů s odhledem na neúměrně vysoké soudní výlohy.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět