Havel byl dle francouzského tisku morálním svědomím celé Evropy

Tento svobodný, poctivý a neúplatný muž se stal ikonou československé opozice a poté v čele sametové revoluce přispěl k úspěšné změně režimu. Havel byl celý život věrný svým ideálům, zdůraznil Le Figaro.

Jako odhodlaný odpůrce komunistického režimu a muž s pevně ukotvenými demokratickými myšlenkami Havel umožnil organizovaný a nenásilný přechod k tržnímu hospodářství a demokracii. A to důstojně, napsal deník Le Monde.

List vyjádřil přesvědčení, že Havel zůstal ve své mysli do poslední chvíle disidentem. Pohublý a oslabený nemocí našel v posledních dnech sílu se zvednout, aby se setkal s dalajlamou a podepsal petici vyzývající ruskou opozici ke sjednocení proti manipulacím režimu Vladimira Putina.

Havel nehrál ústřední roli jen při svržení komunismu v roce 1989, ale i mnoho let poté v dalším životě svého národa. "Zůstal tím, čím vždy byl: disidentem," napsal také britský deník The Financial Times. Podle listu se držel svého zásadního a paradoxního přesvědčení, že je třeba hovořit pravdu a přitom se mít na pozoru před mocí slov.

"Smrtí Václava Havla přišla Česká republika o jednoho ze svých velkých vlastenců, Francie přišla o přítele a Evropa o jednoho z jejích moudrých mužů," uvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy v soustrastném dopise svému českému protějšku Václavu Klausovi.

Šéfredaktor polského liberálního deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik, jeden z nejbližších přátel Havla v Polsku, kromě jiného připomněl, že po zvolení hlavou státu v roce 1989 se z miláčka davů stal obětí různých štvanic. "Organizovali je šosáci plní nenávisti vůči myslícím jinak, ti, které Havel nazýval čecháčky," píše Michnik v dnešním komentáři. Havel byl pro něho popřením vychytralosti, intrikářství a kariérismu.

Poláci, kteří si někdejšího československého a českého prezidenta velice váží, se na české ambasádě ve Varšavě budou moci od úterka do čtvrtka podpisovat do kondolenční knihy. Ve varšavské vojenské katedrále se ve středu bude konat mše za Václava Havla.

"Ztratili jsme politika, spisovatele a přítele, který se vždy s velkou pozorností obracel k Maďarsku," uvedl maďarský prezident Pál Schmitt. Zároveň vyjádřil rodině někdejší hlavy státu a celému českému národu svou hlubokou soustrast.

Schmittův předchůdce v úřadu Árpád Göncz, který post zastával v letech 1990 až 2000, ocenil Havla jako "určující osobnost Charty 77 a demokratických změn ve střední Evropě". Göncz, který je rovněž spisovatel, býval podobně jako Havel za své politické názory vězněn. "Uchovávám si mnoho vzpomínek na naše přátelská setkání," uvedl Göncz.

"Jeho podíl na zbavení se totality v Evropě byl historickým," uvedl slovinský prezident Danilo Türk v kondolenčním dopise zaslaném české hlavě státu.

"Existovali muži a ženy, jako byl pražský básnický prezident, kteří život a svobodu nasadili k tomu, aby vybojovali v roce 1989 demokratickou změnu," napsal rakouský list Salzburger Nachrichten. "Smrt tohoto velkého Evropana a demokrata je důvodem si připomenout, čeho jsme v Evropě dosáhli. Svobody a blahobytu. Nepřítomnosti válek a státního útlaku. Bezpečnosti a možnosti vzít svůj život do vlastních rukou a utvářet ho podle vlastního uvážení."

Podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung ztělesňoval Havel dvě tradice, které úzce souvisely s českou vzdálenější i novější historií. Ve svém veřejném bytí a vystupování se hlásil ke svého prvnímu předchůdci v úřadu Tomáši Garriguovi Masarykovi a zároveň šel vlastní cestou, která kořenila v jeho disidentských časech.

Autor: ČTK
www.ctk.cz