Americký tisk vidí Havla jako idealistu nebo symbol svobody

List The New York Times dramatika, disidenta a politika Havla charakterizuje jako osobnost, která se stala ztělesněním duše českého národa. Píše o něm jako o skromném a vždy slušném muži, který byl ale zároveň houževnatý a zarputilý a kterého Západ považoval za jednoho z nejvýznamnějších politických myslitelů ve střední Evropě.

Deník také připomíná, že Havlova osobnost a jeho zájmy do Prahy lákaly nejvýznačnější světové představitele, například tibetského duchovního vůdce dalajlamu. A význačné osobnosti měly zájem o setkání s Havlem, i když už nebyl ve funkci prezidenta. V roce 2009 se s ním v Praze setkal i americký prezident Barack Obama, kterého, jak list připomíná, Havel varoval před nebezpečím, jaké mohou znamenat přehnané naděje vkládané lidmi do politického vůdce.

Ve zvláštním článku se The New York Times, který připomíná i symbol srdce, který Havel často připojoval ke svému podpisu, věnuje také jeho dramatické tvorbě. K posouzení dopadu Havlových her si deník vypůjčuje slova Miloše Formana o tom, že se jim podařilo vystihnout pokrytectví a nabubřelost komunistického režimu a tím překročit divadelní svět a stát se symbolem svobodného myšlení.

"Havel byl profesí dramatik a vedlejším zaměstnáním politický aktivista. Ty dvě činnosti se doplňovaly a stal se díky nim jedním z předních disidentů ve východní Evropě, kteří pomohli svrhnout komunistickou vládu," píše list The Washington Post, podle něhož se Havel stal symbolem svobody. "Jeho slova a činy nacházely odezvu daleko za hranicemi bývalého Československa a byl široce uznáván za svůj boj za demokracii a lidskou důstojnost," dodává deník.

The Wall Street Journal v redakčním komentáři míní, že bývalý prezident by si právem zasloužil Nobelovu cenu za mír nebo literaturu. Připomíná Havlovo dlouholeté věznění i to, že se po pádu komunismu stal státníkem celebritou téměř na úrovni Nelsona Mandely. Vyzdvihuje Havlovu nechuť k přetvářce, kterou podle listu dával najevo nejen jako disident, ale i jako politik bez ohledu následky.

"Když v neděli ve věku 75 let zemřel, věděl, že jeho odkaz po celém světě žije u lidí toužících po svobodě. Například u vězněných signatářů čínské Charty 08, kteří se jím přímo inspirovali. Den jejich svobody se blíží," napsal The Wall Street Journal.

Podle Chicago Tribune se Havel po nekrvavé sametové revoluci stal celosvětovým symbolem míru a svobody, který pomohl malé zemi s deseti miliony občanů, aby měla v mezinárodní politice mnohem větší váhu, než by odpovídalo jejímu počtu obyvatel. Havel se až do konce života věnoval lidským právům a životnímu prostředí, píše dále list, který také připomíná setkání "vzrůstem malého dramatika" s některými z nejslavnějších hudebníků světa, včetně Rolling Stones.

"Romantický idealismus, často vyjadřovaný v hluboce filosofických pojmech, dodal nádech celé jeho kariéře, ať už když ve svých hrách zesměšňoval komunismus, nebo když ve vězení a během doby v úřadu prezidenta pátral po smyslu života," je přesvědčen Los Angeles Times, který bývalého českého prezidenta vidí jako jednoho z hrdinů protikomunistického boje ve východní Evropě. Deník také připomíná řadu ocenění i nominací na Nobelovu cenu za mír, kterých se Havlovi dostalo.

Autor: ČTK
www.ctk.cz